Jak jsem již nastínila, čtení je součástí našich životů. Děti a studenti čtou na školách během hodin čtení či literatury, čtou i během hodin vlastivědy, přírodopisu, dějepisu, psychologie.
Lidé, co dokončí vzdělání si třeba rádi přečtou pěknou knihu, encyklopedii. Ale také čtou i zprávy, vyhledávají různé informace na internetu, podepisují různé smlouvy, kde je samozřejmě nezbytné správné porozumění textu.
Čteme a to ani trochu nepřeháním vlastně celý život.
K porozumění jakéhokoli textu je pochopitelné umět rozvíjet svou čtenářskou gramotnost.
Proč je čtení samo o sobě tak prospěšné?
Na jednoduchou otázku se hned nabízí jednoduchá odpověď. Díky čtení rozvíjíme kultivovanost projevu ať už písemného či mluveného. Zvětšuje se nám slovní zásoba, fixujeme si gramatiku, me šedou kůru mozkovou. Čtení nás dokáže zabavit i poučit, získáme další rozměr, rozvíjíme svou představivost a fantazii. Není to krásné?
Ve školách některé děti mají dyslexii, kde mají problémy se čtením, ale s tím se také dá pracovat. Existuje i však skrytá dyslexie, to znamená, že čtenář sice umí pěkně číst, ale sám nerozumí čtenému textu.
Rozvíjení čtenářské gramotnosti je zcela nutné. Pro děti existuje celá řada publikací určená právě pro toto.
Například od autorky Ivany Novákové publikace jako „Víš,co čteš?“ a „Čtu a vím o čem.“ Obě knihy jsou plné kratších příběhů určených dětem, kde u každého příběhu jsou zábavné doplňovačky a luštění, které procvičují porozumění čteného textu.
Mezi dětmi jsou oblíbené knihy Harry Potter, Deník malého poseroutky, Mikulášovy patálie, nebo třeba i dětské knížky od Nesba či Davida Walliamse.
Dospělý si také rád v knihách počte, ale samozřejmě na výběr je hodně krásných knih. Například Dalajlamova kočka od Davida Michie a nebo Manželovo tajemství od Liane Moriart. Pěkná je rovněž kniha od Filipa Rožka: Gump-Pes, který naučil lidi žít.
Přeji pěkné chvíle strávené s knihou!