Jaké hygienické prostředky si rozhodně nepůjčovat od ostatních?

24.1.2020

Znáte to, neplánovaně zůstanete nocovat u svého kamaráda, neboť k večeru nejste ve stavu, kdy by nečinilo problém se přepravit do vlastního prostoru, a tak jste nuceni spokojit se s tím, co Vám ve své domácnosti nabídne. Ne vždy se však v takové situaci vyskytuje příležitost výběru a užití vlastních předmětů k dodržení základních úkonů z hlediska čistoty, nicméně u některých věcí byste se měli maximálně vyvarovat zapůjčení od cizích nebo i rodinných příslušníků a jakmile hrozí, že jej budete potřebovat, nosit s sebou.ručníky.jpg

Ručník by se měl správně pro zachování co největší hygieny měnit v co nejčastějších intervalech, tedy ideálně po každém použití, neboť při jeho aplikování v praxi zachycuje odrolené kusy staré odumřelé kůže v doprovodu zbytků nečistot uchycených ve vodě. Jestliže se tedy nejedná o nový, čerstvě vypraný, pak se dá považovat jeho využití za riskantní.

Zubní kartáček, pochopitelně určen do úst, tedy části těla, kterou se přenáší obrovské množství bakterií, velmi snadno infikuje organismus novými parazity. Tudíž sáhnout po nabídnutém není příliš bezpečné, ačkoli se může zdát, že daný majitel není zanesen žádným závažným onemocněním. Stačí, aby se obsah cizopasníků v okolí prostoru pusy neshodoval s Vašimi, a problém nastane snadno.

Pokud pociťujete nutnost učinění rutinního kroku v podobě holení intimních partií, pokuste se vyvarovat aparatuře poskytnuté odlišnou osobou. Jestliže se bez denního užití žiletky neobejdete, nevykračujte raději bez ní na žádné akce, u kterých hrozí zdrženlivost i přes noc či zkrátka delší dobu, než se původně plánovalo.prostředky na ústní hygienu.jpg

Nepodceňování nejen těchto, ale i dalších předmětů určených pro jednotlivce, nacházejících se v koupelně či z řad kosmetických produktů, zabrání případné kontaminaci a uniknete nežádoucím zdravotním komplikacím, navíc se vyhnete nehygienickému zacházení.

Křehkost citů

15.1.2020

Jestli člověk po někom touží, když miluje toho druhého celou svou bytostí, je tomu druhému oddaný a věrný, tak přitom cítí radost a svoboduzároveň. V těchto případech se většinou hovoří, že je to láska. A pokud jsou tyto city vzájemné, šťastní jsou to lidé.
touha, láska, intimita

Láskyplný vztah, který je spojen s erotikou, kde je navíc i něha, většinou vyústí v založení rodiny. Zamilovanost páru po kratší nebo delší době ustoupí, ale pokud dva lidé k sobě cítí úctu, rozumějí si, dokážou si popovídat o všem možném a přitom se vzájemně respektovat, můžeme říci, že tento vztah je o skutečné lásce. Protože určitě během společného života se mezi partnery naskytne mnoho příležitostí, že se rozcházejí v některých názorech. Například při výchově dětí. Ale tím že se nakonec dokážou domluvit, tak se rizikové situace dají vyřešit.
Je samozřejmě smutné, když se partneři rozcházejí. Mají k tomu různé důvody. Může to být například kvůli nevěře, nebo pokud je na ně vyvíjen tlak třeba z nedostatku financí, který nezvládnou, alkoholismus, z ekonomických důvodů, kdy je jeden z partnerů dlouhodobě nepřítomen. Tak se jejich sny o společné touze a lásce mohou postupně rozplynout. Nedokážou najít řešení a nedokážou se vyrovnat s realitou, že i toto všechno se v jejich vztahu děje. V mnoha případech se může jednat o jednu důležitou věc. A to je, že se v tomto vztahu necítí svobodní. Ve vztahu, kde je láska, tak by se člověk neměl cítit tak, jako by měl „pouta na nohách“. Hovoří se též i o volné lásce, kdy člověk nechce být k nikomu vázán, snad protože se bojí, že ve vztahu neobstojí.
srdce, symbol lásky
Pak se můžeme bavit o lásce k penězům, k moci něco nebo někoho ovládat. Ale zde místo slova láska,by se mělo vyslovovat něco jiného – například chtivost, sobeckost, nadřazenost, mít rád jen sám sebe.
Snad proto, že odpradávna většina lidstva si pod slovem láska představuje kladný citový vztah, většinou spojený se sexuální přitažlivostí k tomu druhému. Jiná je láska k dětem.
       v  Samozřejmě, že každý jedinec má na lásku jiný pohled a jiný názor.
Přesto lásku se vším všudy můžeme prožít v každém věku. Po ní zákonitě toužíme od mládí. Ale během života se může stát, že se člověk začne cítit osamělý a o to více touží po lásce. Mít někoho, s kým se o své city bude moci podělit. A je jedno, kolik je mu let.

Radost ze života

8.1.2020

Mnoho lidí mezi námi jsou velmi šikovní. Stále musí něco tvořit, ať myslí, nebo manuálně. Nestačí jim chodit jen do svého zaměstnání. Tito lidé jsou šťastní, protože se nikdy se nenudí.

Je velmi mnoho zájmů, které člověka dokážou naprosto uspokojit. A toto jejich hobby, které jim vyplňuje volný čas, tak navíc je ve většině případů užitečné i pro druhé.
rybaření se synem

Někteří kutilové, ať muži nebo ženy, mají tak říkajíc „zlaté ruce“. Baví je něco vytvářet nebo opravovat cokoliv v domácnosti, na zahradě, dokážou zhotovit něco užitečného a krásného v přírodě, která patří všem.

Co se týká koníčků, o tom by se snad dala napsat další kniha. Ať se to týká jakékoliv zájmové činnosti, jedno je jisté. Ten, kdo má nějaký koníček – hobby, dokáže svůj volný čas vyplnit něčím krásným a určitě nikdy neřekne, že se nudí.

Možná jste se ve svém okolí setkali s dětmi, s mladými lidmi, či starší generace, kteří slovo NUDA mají ve svém slovníku často. Co se týká dětí, které říkají, že se nudí, tak tam je chyba pravděpodobně ve způsobu výchovy a možná je to i kvůli tomu, že rodiče (nebo jeden rodič) na své ratolesti nemají čas. Jsou neustále v zaměstnání, pak jsou doma tak unaveni, že čas na své děti mají velmi omezený a nezbývá jim čas ani na jejich vlastní záliby. Pokud jsou děti školou povinné, tak v současnosti v mnoha případech rodiče radši zaplatí plno kroužků s nějakou zájmovou činností, která je časem ani nemusí bavit. Stává se to.

Když dítě v rodině nemá příležitost vidět a třeba se i zapojovat do nějaké zájmové činnosti matky nebo otce, tak se dá říci, že nemá možnost vidět, jak někoho něco dokáže zaujmout tak, že to dělá s radostí.
ruční práce

Někdy stačí i málo. Příklad: matka nebo babička, která ráda něco tvoří, (vyšívá, plete, ráda peče dobroty aj.), tak by své dcerce od mala měla ukázat, jak se to dělá a zapojit ji do té činnosti. Otec, který si rád chodí zarybařit, měl by svého syna od mala brávat sebou a poutavým přístupem by ho měl naučit rybaření a lásce k přírodě. Během života je to tak, že možná nejenom příkladem, ale i náhodnou příležitostí, se člověk začne o něco zajímat tak, že se mu to stane koníčkem.